Když děti vzdělává armáda

Do školských Rámcových vzdělávacích programů (RVP) se v roce 2013 vrátila náplň učiva, která má dětem přiblížit otázky obrany státu. Zavedení těchto vzdělávacích výstupů znamená, že děti, které chodí k nám do oddílu, se s problematikou obrany a vojenství setkávají v rámci výuky. Nám se díky tomu otevírá prostor pro kritické myšlení nad tématem konfliktů ve světě, bezpečnosti, míru a zbrojení i v činnosti skautských oddílů.

Branná výchova jako symptom doby

Obrana území je klíčovým tématem státu, je správné bránit svou vlast a být schopen pomoct ostatním v krizových situacích. I skauti a skautky slibují, že budou duší i tělem připraveni pomáhat vlasti. Problém může nastat ve chvíli, kdy je ve školách prezentována armáda jako jediný garant bezpečnosti (a opomíjí se diplomacie, mezinárodní dohody anebo jiná pojetí bezpečnosti). To, že se po 23 letech do škol opět zavádí výchova k obraně státu, je patrně projevem narůstajících obav společnosti ze situace ve světě. Vojenská řešení nabízí pocit jistoty, ale vytváří vždy další konflikty jinde.

K zařazení otázek obrany státu do RVP pro ZŠ došlo na podnět Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Po žácích se například chce, aby vyjádřili své možnosti, jak pomoci v situacích ohrožení státu uměli uvést příklady mezinárodního terorismu (potíž je v tom, že existuje přes 100 de nic terorismu, pozn. autorů), vyjádřili vlastní postoj ke způsobům jeho potírání či objasnili roli ozbrojených sil ČR při zajišťování obrany státu a při řešení krizí nevojenského charakteru.

Od tabule na střelnici

Kromě podoby, v jaké se témata dostávají do výstupů vzdělávání, by nás měla zajímat i jejich samotná realizace. Ministerstvo obrany vytvořilo vzdělávací program s názvem Příprava občanů k obraně státu (POKOS), v rámci něhož nabízí školám metodickou podporu. Na přípravě metodických materiálů a videospotů vznikajících pod hlavičkou Školního informačního kanálu se přitom kromě Ministerstva obrany podílí i soukromá rma Česká zbrojovka.

Ministerstvo obrany doporučuje, aby se školy zúčastňovaly veřejných akcí, které pořádá armáda. Podobně se s tím vypořádala i jedna z brněnských základních škol – žáci vyrazili na exkurzi na střelnici. Učitelka pak hodnotila přínos návštěvy: „Děti si střílení užily, což bylo poznat na jejich rozzářených očích a dobré náladě. Velkým přínosem bylo informování žáků o hrozícím nebezpečí při neodborné manipulaci se zbraněmi a s nálezovou municí.“ (Kohoutovický kurýr 05/2015). S trochou sarkasmu se můžeme zeptat, v jaké míře se děti dostanou také k příležitostem seznamovat se s tím, jaká rizika přináší manipulace odborná - válečné konflikty se totiž, až na výjimky, téměř 70 let Evropě vyhýbaly.

Myslíme si, že by se děti neměly setkávat se zbraněmi a armádou jako s jedinou legitimní cestou k řešení konfliktů. Nejde přitom jen o zařazení zmiňovaných výstupů do RVP. Armáda vytváří rámec i pro další aktivity - podílí se na vývoji počítačových her, seriálů a lmů, které vojenství glorifikují.

Rizika odborné manipulace

Podívejme se na situaci v širších souvislostech. Propojená Evropa je mimořádně úspěšný mírový projekt. Je však znepokojující, jak se dnes přistupuje k tématu zabezpečení míru. I přes přicházející ekonomické krize se dobře daří evropskému zbrojařskému průmyslu. Státní instituce podporují ve společnosti budování pozitivního vztahu k armádě. Zbraně považujeme za druh zábavy, dobrodružství. O čem takové jevy vypovídají? A nakolik se shodují s tím, v jakém světě chceme žít? Došlo ve společnosti k myšlenkovému posunu směrem k přesvědčení, že máme silou bránit své bohatství i zájmy ve světě jako „pevnost Evropa”? Možná je vhodný čas na diskusi o směru výchovy k obraně a přemýšlení o vzdělání, které bude podporovat budoucnost, ve které se budou upřednostňovat jiná řešení konfliktů než vojenská.

  • Jakou roli bychom měli ve skautských oddílech v takové situaci plnit?
  • Fungujeme jako partneři státu ve výchově k obraně vlasti?
  • Můžeme vytvářet určitou protiváhu tomu, jak na výchovu v těchto tématech pohlíží stát, armáda či zbrojařská rma?
  • Učit přemýšlet kriticky, nabízet nové pohledy a otvírat širokou diskusi o tom, co znamená formulace pomoc vlasti a bližním ve skautském slibu?
  • Měli bychom skautskému programu začít nastavovat určité mantinely, na které jsme do teď nemysleli a které mohou podpořit utváření takového světa, ve kterém bychom chtěli žít?