Kompetence globálního občanství

Globální vzdělávání je celoživotní vzdělávací proces, který pomáhá orientovat se v globalizovaném světě, rozumět jeho propojenosti a uvědomovat si svou roli v něm. Participativním přístupem rozvíjí dovednosti a podporuje hodnoty a postoje, které lidem umožňují aktivně se podílet na řešení lokálních i globálních problémů.

Na co se můžete při přípravě programů a práci s oddílem zaměřovat? O co v globálním vzdělávání usilovat?

V rámci projektu Skauti na Zemi jsme identifikovali 5 +2 kompetence globálního občanství, které zahrnují nejdůležitější hodnoty a postoje i oblasti znalostí a dovedností, o nichž si myslíme, že je mladí lidé potřebují k tomu, aby se mohli aktivně podílet na utváření spravedlivějšího světa a podporovat udržitelnost života na naší planetě. Metodická podpora a aktivity, které najdete na tomto webu, na tyto kompetence přímo navazují a rozvíjejí je.

Dovednosti

  • Stereotypy jsou nutné myšlenkové „prefabrikáty“, kterými šetříme svou mysl (a jí sloužící mozek), aby nemusela o všem přemýšlet. To ovšem může vést k nedostatečné citlivosti. Stereotypy tak společně s předsudky (názory, které se neopírají o racionální základ) přispívají k nedorozuměním, konfliktům a mohou stigmatizovat určitou skupinu obyvatel. Základním předpokladem k změně předsudečného postoje je rozvíjet dovednosti k rozpoznání a zpochybňování předsudků a stereotypů.

  • Empatie znamená porozumění druhému člověku skrze vcítění se do jeho postavení, pocitů a potřeb. Představte si sami sebe na jeho místě a pochopíte, co cítí. I když každý člověk vnímá svět jinak - je ovlivněn kulturou, vírou, svou osobností - naše lidství nás natolik spojuje, že aspoň částečně můžeme jeho prožívání zpřítomnit i ve svém nitru. Empatie nám umožňuje porozumět lidem v naší komunitě i ve světě. Je to významná součást rozpoznávání jednotlivých úhlů pohledu.

  • Středobodem globálního občanství je závazek podílet se na změně k lepšímu. To předpokládá znalost, jak činit informovaná rozhodnutí, odhodlání měnit zavedené a schopnosti takto konat. Akce mohou být spojeny s tím, jak žijeme, nebo co děláme v problematice, na které nám záleží. Jak mohou naše akce ovlivnit ostatní lidi v místě i globálně? Jak mohou ovlivnit životní prostředí?

  • Myšlení mimo zaběhané pořádky. To znamení například skupinový brainstorming, pohled na problém z různých úhlů, neotřelý přístup k problému. Nemůže vám některý obraz nebo objekt pomoci při přemýšlení?

  • Kritické myšlení je schopnost přemýšlet jasně a racionálně o tom, co dělám nebo čemu věřím. Zahrnuje i schopnost hlubokého nezávislého přemýšlení. Při zkoumání globálních témat se zapojují i dovednosti vyhodnotit podloženost zdrojů informací, předpoklady, stereotypy a úhly pohledu v nich obsažené. Tento přístup motivuje k otázkám a zkoumání více pohledů na dané téma.

  • Život v 21. století může být složitý a často obsahuje větší množství nejistoty. Pro spokojený život je zásadní rozvíjet schopnost odolnosti (resilience) a adaptace na různé situace. Schopnost být otevřený novým a alternativním vizím budoucnosti nám umožňuje být aktivními občany a dělat informovaná a odpovědná rozhodnutí.

  • Naše vidění světa je ovlivněno kulturou, ve které jsme vychováni, a vědomí, že máme pouze omezenou perspektivu, nám pomáhá vnímat pohledy druhých. Schopnost podívat se s odstupem na své hodnoty a jejich vliv na volby, které děláme, a na náš životní styl je důležitým předpokladem pro to, abychom jednali smysluplně.

  • Tato dovednost se týká způsobů práce ve skupině, partnerské komunikace a spolupráce na dosahování cílů a řešení problémů. Pro úspěšné řešení konfliktů je třeba rozvinout širokou škálu možných strategií a dovedností. Konflikt může být katalyzátorem pozitivní změny.

Postoje

  • Jsme si všichni rovni a přitom jsme každý jiný. Rozdíly mezi lidmi nesmí být základem pro diskriminaci, ale hodnotou, kterou respektujeme, i když na nás klade požadavky a bývá zdrojem konfliktů.

  • Mějme otevřenou mysl a respekt k různým myšlenkovým proudům, životním stylům a chování. Přemýšlejme dříve, než vyneseme soud. Jsme ochotni změnit naše názory a úhly pohledu?

  • Participativní prostředí je takové, kde je hlas každého slyšet. Někdy lidé potřebují bezpečné prostředí a povzbuzení, aby vyjádřili svůj pohled.

  • Lidská práva jsou univerzální a nelze je žádnému člověku odebrat, což opět plyne z předpokladu lidské důstojnosti a společného lidství. Respekt k právům druhých je základem pro naše každodenní jednání. Ve spolupráci s ostatními můžeme bojovat proti diskriminaci a porušování lidských práv. Důležité je také uznat potřeby a práva budoucích generací a zhodnotit, jaký vliv na ně má náš životní styl.

  • Hledat a posilovat pravdu v komplexním světě a rozvíjet vztahy a jednání založené na lásce, která přispívají propojování lidí i jiných bytostí na místo dělení na my a oni, to je celoživotní úloha, k níž se zavazuje slibem každý skaut a skautka. Je zdrojem smyslu jejich života i naděje.

  • Solidarita znamená společnou zodpovědnost spíše než zodpovědnost jednotlivce. Společně stojíme za těmi, jejichž hlas není slyšet nebo jsou utlačováni. Solidarita ukazuje naši podporu jejich situace a hodnot.

  • Jsme si vědomi vzájemné závislosti lidstva a Země. Náš životní styl a spotřebitelské volby ovlivňují druhé i životní prostředí lokálně stejně i globálně. To pro nás může znamenat změnu životního stylu a sdílení této změny s druhými. Zároveň to znamená využívat zdroje zodpovědně.

  • Jenom společná práce lidí, kteří jsou ochotni stát za tím, čemu věří, může udělat svět spravedlivějším a udržitelným. I malý krok může být prvním krokem změny k lepšímu.

  • Základem tohoto postoje je přesvědčení o společné důstojnosti všech lidí. Z toho vyplývá i přesvědčení, že každý si zaslouží stejná ekonomická, politická a sociální práva a příležitosti. Existuje mnoho aktivit a kampaní, do kterých se můžeme zapojit, a které podporují sociální spravedlnost, rovnost a vymýcení chudoby.